Špilberk

Hrad byl založen kolem poloviny 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. Byl velkoryse koncipován jako pevná opora panovnické moci, ale také jako důstojné sídlo vládců Moravy.

Čeští panovníci však navštěvovali Špilberk spíše příležitostně, skutečným sídelním hradem moravských markrabat se hrad stal až od poloviny 14. stol. za vlády Jana Jindřicha (1350-1375) a jeho syna Jošta (1375-1411). Toto krátké období autonomní vlády „moravských“ Lucemburků, bratra a synovce Karla IV., tvoří nejvýznamnější, i když málo známou kapitolu v dějinách hradu. Ale už po Joštově smrti ztrácí hrad natrvalo svou rezidenční funkci a do popředí se dostává význam vojenský. Osvědčil se za husitských válek, ale především za bojů mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Jeho význam vzrostl při švédském obléhání, kdy Brno se Špilberkem odolalo více jak tříměsíčnímu dobývání při mnohonásobné přesile na straně dobyvatelů.

Do poloviny 18. století byl pak postupně přebudován na nejmohutnější a také nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě, tvořící jako citadela s neméně opevněným městem jednu pevnostní soustavu. V roce 1783 rozhodl císař Josef II. o přeměně zrušeného pevnostního vězení na Špilberku na civilní věznici, určenou pro nejtěžší zločince. K vězeňským účelům byla určena a upravena součást pevnostního systému – kasematy. V jejich hromadných celách bylo možné umístit více než 200 trestanců používaných k těžkým pracím na pevnosti i mimo ni. Od poloviny devadesátých let 18. stol. se však v nadzemních prostorách pevnosti začínají objevovat i vězni, které lze označit za politické. K asi nejznámnějším patří italští vlastenci, usilujícími o sjednocení, svobodu a nezávislost své země. Jeden z nich, básník Silvio Pellico, který zde strávil osm let a o svých zážitcích napsal knihu Mé žaláře, díky ní se stalo špilberské vězení nechvalně známým po celé Evropě.

V roce 1855 císař František Josef I. věznici zrušil a na dalších 100 let zde vznikla vojenská kasárna. Místem utrpení a nesvobody se hrad znovu stal za první světové války, kdy zde byli vězněni mj. i civilní odpůrci rakouského režimu a  v prvním roce nacistické okupace Československa, kdy zde bylo uvězněno několik tisíc českých vlastenců. Německá armáda provedla na Špilberku stavební úpravy a vytvořila vzorová kasárna v romanticko historizujícím duchu tehdejší velkoněmecké ideologie.

Roku 1960 se Špilberk stává sídlem Muzea města Brna.

Otevírací doba v kasematech:

Letní sezóna: 1. května - 30. září

  • Pondělí až Neděle - od 10:00 do 18:00 hodin

Zimní sezóna: 1. října - 30. dubna

  • Úterý až Neděle - od 9:00 do 17:00 hodin

Plné vstupné 90 Kč, snížené 50 Kč, je poskytován systém slev.