Kostel sv. Jakuba

Byl postaven na místě staršího románského kostela z první poloviny 13. stol., který byl farním kostelem zdejších německých, flanderských a valonských osadníků. Současný kostel je pozdně gotický a jeho stavba probíhala koncem 14. a v 15. století. V roce 1502 se na stavbě a výzdobě chrámu podílel významný brněnský mistr Antonín Pilgram.

Od 13. stol. až do konce 80. let 18. století byl kolem kostela hřbitov a soubor kaplí. Hřbitov byl uvnitř hradeb, nemohl se tedy rozšiřovat, takže se zde uplatnil tzv. výměnný systém, kdy byly ostatky po 10-12 letech vyzdvihnuty a uloženy v kostnici a na uvolněné místo se mohlo znovu pohřbívat. Hřbitov u sv. Jakuba patřil mezi prestižní, díky omezené kapacitě zde byli pohřbíváni hlavně významnější obyvatelé. V rámci Josefínských reforem bylo z hygienických důvodů zakázáno pohřbívání uvnitř měst, takže došlo ke zrušení hřbitova a uložení ostatků v kostnici. Část náhrobků byla použita k vydláždění náměstí.

Kostnice byla znovu objevena v roce 2001 při archeologických pracích na Jakubském náměstí, lidské kosti byly objeveny už 30 cm pod povrchem vozovky. Kosti byly vyzvednuty, očištěny a antropologicky prozkoumány. Většinou se jednalo o oběti morových nebo cholerových epidemií, třicetileté války atd. Kostnice je svým rozsahem a počtem uložených ostatků považována za druhou největší v Evropě (po pařížských katakombách). Veřejnosti byla zpřístupněna jako součást brněnského podzemí v roce 2012.

S kostelem sv. Jakuba je spojena asi nejoblíbenější brněnská pověst – o tzv. neslušném mužíčkovi, „Nehaňbovi“, který z jednoho okna špulí zadeček směrem na Petrov, jako pomsta za nespravedlivé vyhoštění šikovného stavitele z města. Jedná se o hříčku pozdní gotiky a při bližším prozkoumání zjistíte, že jde dokonce o na sobě ležící lidský pár.

V kostele je podle svého přání pohřben Louis Raduit de Souches, velitel obránců města za třicetileté války. Nachází se zde i podpis stavitele Pilgrama nebo zajímavý náhrobek měšťana Kryštofa Čerta, který navrhl sám Albrecht Dürer. Návštěvníky upoutá také cenná dřevořezba Krista ze 13. století. Kostel působí světlým čistým dojmem, což je dáno také tím, že vitráže, poničené náletem v roce 1944 nebyly obnoveny a byly nahrazeny čirým sklem.

Kostel bývá otevřen po, st, pá v 9 -12 h, 17 -18 h

Otevírací doba kostnice: úterý – neděle 9.30 – 18.00

Plné vstupné je 140 Kč, snížené 70 Kč + jsou poskytovány další slevy.